Protipovodňovou ochranu Čína podcenila. O následcích takového rozhodnutí se přesvědčila v roce 1931 tím nejhorším možným způsobem. Povodeň, která v létě toho roku přišla, stála životy desítky tisíc lidí. Dlouhodobé následky, jako například hladomor a šíření nemocí, ale nakonec způsobily velké množství dalších úmrtí.
V okolí japonského Minamatského zálivu se v 50. letech začaly odehrávat znepokojivé události. Kočky náhle ztrácely kontrolu nad svými pohyby, zmítaly se v křečích a působily, jako by tančily. Místní proto začali mluvit o „horečce tančících koček“. Brzy se však podobné příznaky začaly objevovat i u lidí a záhada se rychle proměnila v jednu z nejzávažnějších environmentálních katastrof v dějinách.
Byla sobota, deset minut po půl sedmé ráno, když se pod nohama obyvatel severní Francie zachvěla země. Výbuch uhelného prachu v dole Courrières nebyl jen nehodou, byl to rozsudek smrti pro 1099 horníků. Od ničivé důlní katastrofy ve francouzském městečku Courrières uplynulo 120 let. Tragédie vyvolala vlnu nepokojů po celé zemi a nakonec vedla k legislativním změnám.
Byla to osudová souhra náhod. Teroristický útok na jiném letišti, hustá mlha, v níž nebylo vidět na krok, a jedno rozhodnutí kapitána, který příliš spěchal. Když se 27. března 1977 na kanárském letišti Los Rodeos na Tenerife srazily dva plně naložené Boeingy 747, změnilo to letectví. Připomeňte si příběh 583 obětí tragédie, která se vůbec neměla stát.
Kočky napěchované elektronikou jako špioni. Netopýři s miniaturními bombami. Umělý prstenec kolem Země z milionů kovových jehliček. Nebo také slon, kterému vědci podali smrtící dávku LSD. Ne, to není sci-fi — to je skutečná historie okamžiků, kdy se věda spojila s armádou a hranice rozumu se nebezpečně rozostřily.
Terakotová armáda patří mezi největší objevy dvacátého století. Podle dobových kronik a pověstí hlinění vojáci hlídají velmi cenný poklad, nacházející se údajně v hrobce čínského císaře. Do mauzolea ale dodnes nikdo nevstoupil. Důvodem nejsou legendární pasti, o kterých se zmiňují starověcí historici, ale strach z poničení cenností. Přesto je ale možná na pověstech něco pravdy.
Kanadská studentka přijela do Los Angeles s batůžkem a blogem plným citátů. O sedmnáct dní později ji pracovník údržby nalezl mrtvou ve vodní nádrži na střeše hotelu obklopeného temnou minulostí. Mezitím internet zaplavily podivné záběry z výtahu a z neznámé studentky se během několika hodin stala globální záhada.
Polští vědci otevřeli v rámci výzkumu v roce 1973 hrobku krále Kazimíra IV. Jagellonského na Wawelu. Z původně dvanáctičlenného týmu pak během několika měsíců zemřelo hned deset lidí. Veřejnost následně uvěřila, že je hrobka panovníka prokletá a archeologové zahynuli, protože narušili jeho klid. O několik desítek let později ale věda nabídla racionální vysvětlení zdánlivě nevysvětlitelných úmrtí.
Na svědomí má sedm mužů, přesto Aileen Wuornosová vždy tvrdila, že jednala v sebeobraně. Amerika ji považuje za první sériovou vražedkyni, její příběh je ale víc, než jen temné vyprávění o násilí. Ukazuje totiž, kam až může člověk zajít, pokud ho životem provází hluboké trauma.
Bývalé partnerky ho všechny popisovaly jako přes kopírák. Nejprve byl Levi Bellfield pozorný, později se ale jeho chování změnilo na velmi toxické. K ženám měl přezíravý vztah a každé odmítnutí si vyložil jako osobní urážku. Možná právě to ho později dovedlo až ke spáchání hned několika závažných zločinů.
V roce 1973 ho Al Pacino v kultovním snímku vykreslil jako neústupného policistu, který se postavil zkorumpovaným kolegům. Jenže realita Franka Serpica byla mnohem mrazivější. Když ho v únoru 1971 zasáhla kulka, jeho parťáci mu nepomohli. Proč musel muž odejít z Ameriky a proč se i po 50 letech stále domáhá pravdy? Projděte si příběh policisty, který odmítl brát úplatky, a málem ho to stálo život.
Harold Shipman, praktický lékař z anglického města Hyde, patří k nejděsivějším sériovým vrahům moderní britské historie. Mezi lety 1975 a 1998 zneužíval důvěru svých pacientů a pod rouškou lékařské péče jim podával smrtelné dávky diamorfinu. Jeho oběťmi byly nejčastěji starší ženy. Vládní vyšetřovací komise později prokázala nejméně 218 vražd, odborné odhady hovoří až o 250 obětech.
Praha, Brno, Ostrava. Nájemné roste až o desítky procent ročně a bytová krize se prohlubuje. Přitom v některých evropských metropolích platí nájemníci dvakrát i třikrát méně. Co tato města dělají jinak a lze jejich triky aplikovat i u nás?
Nedávný případ v bosenském Vareši připomíná, že hrozba olova je stále aktuální. Toxický kov už zasáhl miliony lidí po celém světě – od tragédie v nigerijské Zamfaře, kde zemřely stovky dětí, přes kontaminovanou vodu v americkém Flintu až po současnou krizi v Bangladéši, která ohrožuje 35 milionů dětí. Přinášíme přehled některých z nejzávažnějších případů otravy olovem.
Byla to erupce, kterou by většina vulkanologů přešla mávnutím ruky. Žádná vytékající láva, žádné hroutící se hory. Přesto 20. února 1979 na Jávě rozpoutala sopka Sinila peklo. Zemřelo 149 lidí, aniž by spatřili jediný plamen. Zabil je „neviditelný vrah“ – bezbarvý plyn, který se tiše plazil údolím jako řeka a bral život každému, kdo mu stál v cestě.
Případ uzavřeného společenství kolem kutnohorského léčitele otevřel otázku, kde končí osobní víra a kde začíná manipulace. Vyšetřování i následné soudní řízení ukázaly, jak silný vliv měl vůdce skupiny na své stoupence a jak zásadně zasahoval do jejich rozhodování. Kauza vyvolala celospolečenskou debatu a stala se i námětem nově připravovaného seriálu. Jak se celý případ odehrál?
Vyrazily na koupaliště a už je nikdo nikdy neviděl. Školačky Janu Unčovskou a Jarmilu Kamenovovou v pražském Prokopském údolí zastřelil tehdy osmnáctiletý František Zenker. Důvod? Náhoda a umlčení. Smutný případ až po 12 letech vyřešil slavný vyšetřivatel Jiří Markovič, který ho svou metodou přiměl k doznání i přesné rekonstrukci. Jak to, že vrah tak dlouho unikal spravedlnosti?
Dvanáct hrdinů, kteří viděli Zemi jako křehkou modrou kouli, se stalo symbolem triumfu. Jenže jejich největší výzva nezačala na lunárním povrchu, ale až po návratu domů – v boji s depresí, hledáním smyslu i tíhou slávy. NASA nyní ladí březnový start mise Artemis, která po dekádách vrátí astronauty k Měsíci, připomeňte si fascinující i tragické příběhy jejich předchůdců.
Celý svět ji znal jako hrdinku, která dobyla vesmír. Sovětská propaganda po desetiletí tvrdila, že první živý tvor na oběžné dráze usnul bezbolestnou smrtí po týdnu mise. Pravda, která vyšla najevo až po 45 letech, je však mnohem krutější. Lajka neumírala jako oslavovaná průkopnice, ale v bolestech, osamocená v rozpálené kovové schránce jen pár hodin po startu.
Internet je plný fascinujících příběhů - ne všechny jsou ale pravdivé. Třeba v lednu 2026 oklamaly miliony lidí obří sněhové závěje na Kamčatce, o rok dříve se zase šířil dojemný osud rodiny Kowalských. Digitální prostor nám již roky nabízí pravidelnou dávku takzvaných hoaxů, které nás umí pořádně zmást. Vydejte se střemhlav bizáru a poznejte jedenáct legendárních internetových podvodů.
Psal se rok 1976, když se 9. března krátce po páté hodině odpolední odehrála nejhorší katastrofa lanovky v dějinách. V jednom dolomitském údolí spadla kabina ze 70 metrů, přičemž ze 43 osob zůstala pouze jediná přeživší. Příčina katastrofy? Zkřížení lan, vypnutý bezpečnostní systém a nelicencovaný operátor. Faktory, kterým šlo předejít.
