Možné prezidentské volby na Ukrajině mohou zásadně přepsat politickou mapu země – a přinést dlouho diskutovaného vítěze z řad armády. Ihor Hryniv, politolog a bývalý poslanec bloku exprezidenta Porošenka, v rozhovoru pro Rádio Svoboda odhaduje, že pokud by se volby konaly v nejbližší době, největší šanci na vítězství má bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj.
Stačilo pár dní a ze žhářského útoku v Pardubicích se stává důkaz o „vině“ celých skupin – levičáků, pravičáků, novinářů i médií. Ve skutečnosti ale víc než o extremismus jde o to, jak snadno se v Česku zaměňuje jednotlivý exces za obraz celé společnosti.
Operace Epic Fury, tedy společná vojenská akce USA a jejich spojenců zaměřená na ochranu sil na Blízkém východě před útoky Íránu a jeho partnerů, byla z operativního hlediska považována za úspěšnou. Zároveň však odkryla zásadní slabiny v přístupu Západu k vedení moderních konfliktů.
Demonstrace na pražské Letné znovu ukázala, že část české společnosti má potřebu veřejně vyjádřit nesouhlas s aktuálním politickým vývojem – zároveň ale otevřela otázku, jaký má taková mobilizace občanů skutečný dopad. Podle reportéra Radka Bartoníčka panovala na místě „nabitá atmosféra" lidí, kteří se navzájem povzbuzovali.
Debata o odchodu dlouholetého moderátora Václava Moravce z České televize zapadá do širšího vývoje ve veřejnoprávní instituci. Komentátor Vratislav Dostál upozorňuje, že nejde o izolovaný případ. „To, že odešel Václav Moravec minulý týden, je vyústění něčeho, co podle mě začalo v roce 2020,“ říká.
Maďarský premiér Viktor Orbán zveřejnil na sociálních sítích video, v němž postupně telefonuje svým dětem a varuje je před údajnými hrozbami z Ukrajiny. Záznam, který sdílel na Facebooku, zachycuje premiéra, jak svým potomkům říká, aby byli opatrní. Celá situace přichází v době mimořádně napjatých vztahů mezi Budapeští a Kyjevem a zároveň jen několik týdnů před parlamentními volbami v Maďarsku.
Debata o příští prezidentské volbě, síle premiéra Andreje Babiše, roli státu v médiích a budoucnosti médií jako takových se stala jedním z hlavních témat podcastu Politická šikana. Hostem byl hybridní novinář a moderátor Michal Půr.
Když se nad Dubají v posledních dnech objevily rakety a drony vyslané z Íránu, mnozí obyvatelé města zažili okamžiky, které byly pro jeden z nejluxusnějších a nejbezpečnějších koutů světa téměř nepředstavitelné. Záběry protivzdušné obrany a požárů u ikonických hotelů se rychle objevily na sociálních sítích – a spolu s nimi i reakce influencerů, kteří v emirátu žijí.
Eskalace napětí kolem Íránu vyvolala okamžitou reakci na světových trzích s energiemi. Prudký růst cen ropy zároveň otevřel otázku, kdo z nové situace může ekonomicky profitovat. Podle řady ekonomů a analytiků patří mezi potenciální vítěze Rusko, jehož státní rozpočet je na příjmech z exportu fosilních paliv stále výrazně závislý.
Napětí kolem Íránu se promítá i do české domácí politiky. Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) čelí kritice opozice kvůli tomu, jak reaguje na bezpečnostní situaci i jak organizuje návrat českých občanů ze zahraničí. Babiš přitom krizi řeší po svém – „mikromanažuje“. Tak v čem je problém?
Zpráva, která obletěla svět a může znamenat jeden z nejzásadnějších momentů moderních dějin Blízkého východu: podle izraelských médií byl íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí zabit při izraelsko-amerických úderech na cíle v Íránu. Írán zatím oficiální potvrzení neposkytl. Kdo byl muž, který více než tři a půl dekády stál na samotném vrcholu íránské moci?
Ukrajinská válka už dávno není jen regionálním konfliktem. Podle bývalého vrchního velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného se stala „laboratoří budoucnosti“, v níž se testuje podoba příštích válek. „Skutečnost je taková, že válka na Ukrajině už dál není jen ukrajinskou historií,“ píše Zalužnyj ve svém komentáři pro Ukrajinskou pravdu.
Českou politiku znovu rozhýbaly spory o vydání Andreje Babiše, nástup nového ministra životního prostředí Igora Červeného i kontroverzní kampaň Tomia Okamury. Je ve hře víc než jen jednotlivé kauzy? Střetává se důvěra v justici s politickým kalkulem a loajalita s principy? Nejen o tom je nejnovější díl podcastu Politická šikana.
Přežití Ukrajiny jako suverénního státu zůstává podle starosty hlavního města nejisté. Vitalij Kličko v době, kdy Kyjev čelí jedné z nejkrutějších zim od začátku ruské plnohodnotné invaze, mluví otevřeně o tom, že budoucnost země není samozřejmostí. V situaci, kdy ruské útoky míří na energetickou infrastrukturu a miliony lidí zůstávají bez tepla, vody či elektřiny, nabývají jeho slova na váze.
Demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii znovu zaplnily česká náměstí – nejen v Praze, ale překvapivě i v regionech. Je opravdu Petr Macinka a jeho styl politiky něco, pro co se vyplatí mrznout na náměstích, nebo jde jen o nespokojenost s výsledkem voleb?
Speciálním hostem podcastu Politická šikana byl někdejší politický marketér a podcaster Petros Michopulos. A právě jeho pohled na současnou českou politiku rámoval ostrý, místy až nemilosrdný obraz reality, ve které Andrej Babiš zůstává dominantním hráčem. Ne proto, že by byl bezchybný, ale proto, že ostatní selhávají.
Prezident mluví o vydírání, ministr zahraničí se hájí „běžnou politickou komunikací“ a premiér Babiš zůstal stranou. Zveřejněné SMS Petra Macinky, v nichž tlačil na Hrad, neotevřely jen otázku hranic politického nátlaku, ale i to, komu celá věc prospívá. „Čím víc se řeší Macinka a Hrad, tím míň se mluví o tom, co vláda reálně dělá,“ říká Radek Bartoníček v nejnovější epizodě Politické šikany.
Andrej Babiš znovu potvrdil, že hnutí ANO funguje víc jako firma než jako politická strana. Na víkendovém sněmu neměl protikandidáta, diskuze se nekonala a vedení zůstalo beze změn. Zároveň naznačil zásadní strategický obrat: už nechce hrát jen za hnutí ANO, ale počítá se spoluprací s SPD a Motoristy – a to jak pro prezidentské, tak pro senátní volby. Pro jeho spojence to ale může být likvidační.
Projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na Světovém ekonomickém fóru v Davosu letos patřil k nejostřejším vystoupením, jaké vůči Evropě od začátku ruské invaze pronesl. Zatímco v minulých letech Ukrajina mluvila o Evropské unii především jako o klíčovém spojenci, tentokrát zazněla tvrdá kritika slabosti, nerozhodnosti a závislosti na Spojených státech.
Občanští demokraté mají sice nové vedení, ale staré dilema pořád zůstává. Jak se vymanit ze stínu Petra Fialy a nabídnout voličům něco víc než jen slušnost a kontinuitu? Víkendový kongres ukázal vnitřní pnutí: na jedné straně snahu vybudovat silnou značku ODS bez nálepky Spolu a zároveň spokojení s 20 procenty v příštích sněmovních volbách. Jenže – není to málo?
